Skryté tváře designu: Aby auto vůbec vzniklo

Členové týmu Design managementu jsou vlastně překladatelé z řeči čísel do řeči krásných linek. Starají se o to, aby nové auto vůbec vzniklo, řeší finance i řízení projektu. A také prezentace chystaných vozů.

Management projektů, to je pestrá práce. Termíny, rozpočty, porady, nenadálé události, to vše je velmi náročné na pozornost a psychiku manažerů. V prostředí designového oddělení automobilky pak k tomu všemu přibývá i role manažera coby překladatele. Nikoli mezi světovými jazyky, ale mezi strohou řečí čísel a kreativním vyjádřením designérů.

„V podstatě dáváme designérům a modelářům prostor k tomu, aby se mohli soustředit na kreativitu. My se staráme o řízení projektů, zapracování technických požadavků, finance a fungujeme jako spojka mezi designem a ostatními odděleními automobilky. Podílíme se na přípravě harmonogramu projektu, jsme součástí přípravy strategie designu, ovlivňujeme tedy, jaký bude designový jazyk automobilky do budoucna,“ říká Petr Basler, který oddělení Design managementu ve Škoda AUTO vede. „Musíme zajistit, abychom se v designu posouvali dále. Společně s ostatními vymýšlíme, co z tradičních prvků designu našich vozů si zachováme, co uděláme nově,“ dává Basler příklad z praxe.

Vedle těchto vizí, které určují tvary vznikajících vozů z dlouhodobého hlediska, je hlavní náplní práce týmu každodenní řízení projektů, tedy tvorby designu jednotlivých připravovaných vozů. Na začátku je zadání vozu, které například řeší, jak se bude nový model lišit od svého předchůdce (pokud nějaký existuje). V takovém případě vznikne takzvaný proporční model, který určuje základní rozměry auta a třeba velikost použitých kol nebo umístění oken.

„Je to polotovar, který má třeba tvary předchůdce, ale rozměry a proporce nového auta. Na tomto základě začínají designéři připravovat své vize,“ vysvětluje Basler a dodává: „Úkolem manažerů je zajistit, abychom v celém procesu tvorby auta vyvíjeli design v souladu s různorodými požadavky, nebo naopak docílili úpravy požadavků ve prospěch designu vozu.“

Vize i rozpočet

Projektoví manažeři tak například hlídají, aby design auta byl nejen v souladu s designovým jazykem značky, ale plnil i nároky technických požadavků, jako je například ochrana chodců, výhled z vozu, aerodynamika, nebo jeho samotné vyrobitelnosti. Mantinely určují manažeři týmu i z hlediska financí. U každého projektu existuje rozpočet, do kterého se počítají veškeré náklady na přípravu designu, jak interní, tak externí. Patří sem tedy nejen náklady na personál, ale také třeba náklady na výrobu jednotlivých prototypů, od ceny modelářské hlíny až po provoz fréz na vytvarování modelu.

V rámci přípravy projektů je často nutné spolupracovat nejen v rámci automobilky, ale i koncernu. „Sílí nároky nejen na sdílení platforem, ale i dalších součástí projektů. Hledáme tedy cesty, jak najít co největší synergie, ale zároveň auta v praxi co nejvíc odlišit,“ říká Basler. Většinou se tak děje u dílů a součástí, u kterých si shody konečný zákazník ani nevšimne. Jedním takovým překvapivým prvkem může být třeba čelní sklo, které se může shodovat napříč několika modely v koncernu. „Intenzivně jsme v rámci koncernu spolupracovali například u modelu Škoda Enyaq iV,“ vysvětluje Daniel Edr, služebně druhý nejstarší člen týmu Design managementu.

Tento projekt byl podle něj o to náročnější, že šlo o první elektrický vůz Škoda. „Museli jsme změnit myšlení z hlediska toho, jak bude zákazník auto používat, jak s ním bude jezdit, jak mu to vše zpříjemníme,“ říká Edr. Specifikem podle něj byla i příprava některých derivátů vozu Enyaq iV, například těch sportovních. „U tradičních vozů máte určité recepty, jak sportovního vzhledu dosáhnout, patří do toho třeba i vzhled výfuků, které elektrické auto nemá. Hodně jsme si také od počátku zakládali na aerodynamice,“ objasňuje.

Krása prezentace

Kromě nových modelů je velkým specifikem i práce na konceptech vozů pro mezinárodní výstavy a veletrhy, na tzv. showcarech. „Je to takový bonbónek, trochu práce za odměnu, ale také mnohem intenzivnější. Zatímco na sériovém autě pracujeme třeba čtyři roky, výstavní koncept musí být kompletně hotový za šest až devět měsíců,“ přibližuje Petr Basler. Jeho slova potvrzuje i Martin Porteš, který pracoval třeba na konceptu Škoda VISION RS. „Práce na konceptu je vzrušující, ale náročná. Svým způsobem tu padají praktické hranice světa techniky i financí,můžeme zkoušet něco nového, co běžně neděláme. Ale vše to probíhá velmi rychle,“ říká Porteš.

Obyčejně je příprava výsledného vzhledu vozu zdlouhavější práce než na konceptech, ale intenzita se příliš neliší. „Jde spíš o to, že u sériových vozů máme určitou rutinu, jsme zvyklí, že v prvních fázích je obrovské množství změn, kdy mohou být designéři velmi kreativní. Teprve když se začnou finalizovat technické specifikace řady detailů, přichází na řadu drobnější ladění,“ vysvětluje Porteš. Někdy je to zdánlivě nekonečná smyčka úprav, ale někdy se daří vše urychlit „V nedávné době se nám to podařilo třeba u projektu pro Indii, u kterého od počátku panovala mezi technikou i designem až nečekaná shoda. Design jsme definovali a vybrali poměrně rychle, fungovala technická i emoční stránka a všechny práce na projektu velmi bavila,“ dává Porteš příklad z praxe.

Pro každého manažera designu nastává silný okamžik při prezentaci finálního auta. Ať už sériového, nebo koncepčního, kde je uspokojení o to větší, protože z manažera opadne stres z intenzivní několikaměsíční práce. „Není lepší pocit než vidět koncept poprvé zkompletovaný u nás v hale. A pak ho vidět přijet na pódium při světové premiéře,“ usmívá se Martin Porteš. Než k tomu dojde, musí auto projít i řadou schvalovacích procesů.

Proto je nutné také připravit prezentace vozů, ať už pro management automobilky, nebo představenstvo koncernu. Na prezentace je v týmu Design managementu specialistou grafický designér Petr Petzet. Náplní jeho práce není jen příprava souborů s prezentací, ale i nachystání vozu. Právě Petr Petzet tak například zodpovídal i za přípravu vozů pro focení k tomuto článku. „Na formě, kterou vůz odprezentujeme, záleží čím dál více. Obsah prezentace musí korespondovat s dobou, musí auto ukázat takovou formou, aby například členy představenstva zaujalo a nadchlo,“ upozorňuje Petzet.

Proto se při těch nejdůležitějších prezentacích nadále využívají fyzické modely aut. „Obří projekční zdi, virtuální realita a další moderní technika nám hodně pomáhají a umožní vybudovat výbornou atmosféru, ale fyzický model má vždy ten největší dopad,“ zdůrazňuje Petzet. Podle něj je to proto, že vozy mají velmi komplexní tvary, které člověk ve virtuálním prostředí vstřebává trochu jinak než v praxi.

4 členové týmu Design managementu: