Průzkum bezpečnosti III. - 6 z 10 řidičů má podle průzkumu Kia zkušenost s mikrospánkem
- Pětině lidí pomohly asistenční systémy zabránit nehodě
- Za nejužitečnější považují lidé systém autonomního brzdění
- Dvě třetiny lidí odmítají výraznější zásahy asistenčních systémů do řízení vozidla
- Třetina lidí by naopak byla ochotná v rámci zvýšení bezpečnosti silničního provozu zcela se vzdát kontroly nad vozidlem
Většina českých řidičů má podle rozsáhlého průzkumu společnosti Kia Czech zaměřeného na bezpečnost silničního provozu přímou zkušenost s mikrospánkem. 45 % lidí přiznalo, že zažili mikrospánek jako řidiči, dalších 15 % potom uvedlo, že byli jeho svědkem z pozice spolujezdce. „I když jsme předpokládali, že určitou zkušenost s mikrospánkem lidé mít budou, překvapilo nás, kolik lidí tuto situaci zažilo doopravdy. Pokud totiž dojde kvůli mikrospánku k dopravní nehodě, často má vážné následky,“ říká Kateřina Vaňková, tisková mluvčí společnosti Kia Czech.
Jednoznačně proto doporučuje dodržovat hlavní pravidla pro předcházení mikrospánku jako dostatek odpočinku před cestou, pravidelné zastávky, případně narušení monotónnosti delší cesty například rozhovorem se spolujezdci. Důležité je také poslechnout asistenční systémy ve voze. „Pokud je například vůz vybaven systémem sledování únavy řidiče, který upozorňuje na nízkou míru soustředění, rozhodně bychom to měli brát v potaz, zastavit, odpočinout si a protáhnout se,“ říká Kateřina Vaňková.
Lidé v průzkumu dále odpovídali například na svoji zkušenost se zásahy asistenčních systémů. Třetina lidí uvedla, že mají osobní (21 %) nebo zprostředkovanou (13 %) zkušenost s tím, že bezpečnostní asistenční systémy ve voze pomohly předejít nehodě. „Když měli lidé popsat svoji zkušenost, většinou zmiňovali pomoc systému autonomního brzdění. Nejčastější odpovědí bylo, že se nedostatečně věnovali řízení a systém zabrzdil vůz za ně. Často také popisovali, že systém při nenadálé situaci zareagoval dříve než oni sami a že tak už šlapali tzv. do plných brzd,“ říká Kateřina Vaňková. Kromě autonomního brzdění zmiňovali lidé nejčastěji zásah stabilizačního systému ESP, případně pomoc ABS či systému detekce mrtvého úhlu.
Tomu odpovídá i vnímání přínosů jednotlivých asistenčních systému mezi respondenty. 38 % lidí považuje za nejpřínosnější právě systém autonomního brzdění, 22 % potom nejvíce oceňuje systém hlídání mrtvého úhlu. Pouze 8 % lidí vnímá jako nejdůležitější asistent sledování únavy řidiče (DAW). „V souvislosti s tím, že polovina lidí má přímou zkušenost s mikrospánkem, to může na první pohled vypadat zvláštně. Upozornění na nadměrnou únavu má ale hlavně preventivní charakter a mezi lidmi panuje obecná tendence podceňovat pozitivní výsledky preventivních opatření. Někteří lidé také často chybně uvažují tak, že v případě mikrospánku jim pomůže právě systém autonomního brzdění,“ vysvětluje Kateřina Vaňková. Upozorňuje proto, že na tento předpoklad rozhodně není možné spoléhat, protože v provozu může nastat řada nebezpečných situací, se kterými si bezpečnostní asistenční systémy nemusí poradit.
Třetina lidí by se vzdala kontroly nad vozem a využila systému autonomního řízení
Lidé v průzkumu také odpovídali na otázku, jestli by byli ochotní vzdát se kontroly nad vozidlem a nechat řídit samotný vůz v případě, že by to vedlo ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Většina lidí byla jednoznačně proti (39 %) nebo spíše proti (29 %). Jednoznačnou ochotu vzdát se ovládání vozu deklarovalo 13 % lidí, dalších 19 % vyjádřilo této myšlence opatrnou podporu. „Největší podporu má tato myšlenka mezi ženami, kde se pro ni vyjádřilo 45 % dotázaných. Podobnou podporu má také mezi řidiči, kteří za svůj život odřídili méně než 150 tisíc kilometrů. Naopak jednoznačně proti jsou lidé nad 60 let, mezi kterými ji podpořila pouhá desetina dotázaných,“ říká Kateřina Vaňková.
*Průzkum probíhal v lednu a únoru formou online dotazování a zúčastnilo se ho 300 lidí. Průzkum byl rozdělený do tří bloků, které se věnovaly postojům a řidičů ke klasickým tématům bezpečnosti silničního provozu a jejich chování na silnicích, zkušenostem s krizovými situacemi a vlivu nových technologií na bezpečnost a vztah řidičů k těmto technologiím. Výběr respondentů byl náhodný.
