110 let prvního velkosériového modelu z Mladé Boleslavi
16. dubna 1911 se představil nejprodávanější model značky Laurin & Klement, řada S
Velkosériově vyráběné modely s atraktivním poměrem ceny a výkonu patří k DNA mladoboleslavské automobilky. Před 110 lety se představil bestseller éry Laurin & Klement, řada S. Do roku 1924 si více než 2000 zákazníků v Evropě i zámoří vybralo z široké palety otevřených či uzavřených karoserií postavených na několika verzích robustního podvozku s benzínovými čtyřválci objemu až 2413 cm3 a výkonu 30 k (22,1 kW).
Mladoboleslavská společnost Škoda AUTO, jejíž základy byly položeny před Vánocemi 1895, zpočátku slavila významné obchodní i sportovní úspěchy s jízdními koly, od roku 1899 také s motocykly a na podzim 1905 představila svůj první automobil Laurin & Klement VOITURETTE A. Kromě vynikajících užitných vlastností zaujala tato česká konstrukce také velmi atraktivním poměrem ceny a výkonu i úsporným provozem. V roce 1908 už na značku L&K připadalo asi 90 % všech automobilů objemového segmentu Voiturette, vyráběných v celém Rakousko-Uhersku.
Sortiment se rychle rozšiřoval do vyšších kategorií, počty vyrobených vozů dosahovaly u jednotlivých modelových řad desítek či stovek kusů. Společnost Laurin & Klement se do první světové války vypracovala na největší automobilku rakousko-uherské monarchie, tedy společného trhu s více než 50 miliony obyvatel. Významná část mladoboleslavské produkce přitom mířila k zahraničním zákazníkům na všech obydlených světadílech.
Před 110 lety, v neděli 16. dubna 1911, se otevřely brány výstaviště v pražských Holešovicích. Populárnímu autosalonu dominoval stánek představující široký sortiment automobilky Laurin & Klement. Kromě užitkových modelů s nosností až 10 tun a „omnibusů“ (autobusů) s kapacitou do 26 osob návštěvníky zaujaly hlavně nové typy osobních automobilů. Debutoval zde nový základní model nabídky, Laurin & Klement řady S.
Doplňkové označení 12/14 HP vyjadřovalo výkon 12 „daňových koní“, tedy hodnotu vypočítanou pro účely pojištění podle úředně stanoveného vzorce, a dále skutečný výkon 14 koní (10,3 kW). Podával jej řadový kapalinou chlazený benzínový čtyřválec o objemu 1771 cm3 s postranními ventily. Motor s nezvyklým umístěním setrvačníku vpředu hned za chladičem tvořil jeden montážní celek se spojkou a třístupňovou převodovkou. Stačilo proto kontrolovat a měnit jedinou společnou olejovou náplň. Výrobce zvýšil životnost mechanických skupin aplikací moderního „mazacího přístroje“, olejového čerpadla Friedmann. Zapalování zajišťovala magnetoelektrická soustava Eisenmann.
Základ vozu L&K S tvořil robustní žebřinový rám nýtovaný z ocelových U-profilů, přičemž tuhé nápravy vpředu i vzadu odpružily dvojice podélných listových per. Hlavní provozní brzda, aktivovaná pedálem, působila na spojovací hřídel za převodovkou, bubny zadních kol byly spojeny s pákou ruční brzdy. Standard tvořila kola s dřevěnými špicemi a loukotěmi, od roku 1913 na přání vybavená snímacími ráfky. Ty usnadňovaly opravu pneumatik rozměrů 710 x 90 mm při tehdy velmi častých defektech. Výrobce za příplatek nabízel též kola s drátovým výpletem a po první světové válce i plné ocelové disky Michelin. Kompletní provozuschopný podvozek modelu S o rozvoru 2688 mm vážil 650 – 700 kg.
Pro každého něco
Automobily Laurin & Klement S dosahovaly rychlosti 50 – 60 km/h, a to v závislosti na provedení osobní či lehké užitkové karoserie. Nabídku základních verzí bylo možné přizpůsobit individuálním přáním zákazníků. Zpočátku převládaly dvou- či čtyřmístné otevřené modely, později sortiment doplnily verze jako landaulet „Vídeň“, limuzína „Karlovy Vary“, dvojitá limuzína „Kavalír“, kupé nazývaná „Lady“ či „Doktor“ a lišící se designem i vybavením pro dámy či pány. Z lehkých užitkových derivátů uveďme valník „Pokrok“ nebo skříňovou karoserii „Expres“.
Dlouhodobě rostoucí zájem zákazníků podpořila průběžná modernizace vozů Laurin & Klement řady S. Jednotlivé vývojové stupně nesly typová označení s dodatečným písmenem, od Sa po So a jejich produkce se překrývala a doplňovala. Rozvor náprav rostl z původních 2688 mm přes 2788, 3050, 3150 a 3170 až na 3220 milimetrů. V případě motorů zůstala zachována základní dispozice řadového čtyřválce, ale zdvihový objem se zvyšoval ze 1771 cm3 přes 1847 a 2065 na 2413 cm3. Tomu odpovídal nárůst výkonu z 14 k (10,3 kW) na 30 k (22,1 kW). Dynamické vlastnosti vozů řady S se zlepšily také díky nahrazení třístupňové převodovky čtyřstupňovou. Od roku 1918 byl – zpočátku na přání – k dispozici moderní elektrický startér, ale i nadále zůstalo v záloze tradiční startování klikou. Rostoucí objem motorů s vyšším kompresním poměrem však zvyšoval fyzickou náročnost takového „kurblování“. Původní acetylenové osvětlení s vyvíječem hořlavého plynu z karbidu vápenatého a vody ustoupilo na počátku 20. let minulého století elektrickým žárovkám s mnohem jednodušší obsluhou.
Tradice mladoboleslavských objemových modelů
Po více než 2000 vyrobených automobilech řady S převzal štafetu nejrozšířenějšího modelu značky z Mladé Boleslavi automobil Laurin & Klement / Škoda 110. V období 1925 – 1929 vzniklo celkem 2985 kusů. Jednalo se o poslední generaci automobilů vyvinutou ještě v éře L&K a vyráběnou již s logem Škoda.
Tradice zahájená před 110 lety řadou Laurin & Klement S úspěšně pokračuje i pod značkou Škoda. Prvním takovým vozem, vznikajícím již za použití efektivních výrobních metod na běžícím pásu, se na jaře 1930 stala Škoda 422 se základní cenou 33 000 Kč. Průměrný roční plat úředníka tehdy činil 18 000 korun. V období 1930 – 1932 se pro model Š 422 rozhodlo 3466 zákazníků. V roce 1934 se představila zcela nová generace automobilů Škoda: POPULAR se stal pádnou odpovědí mladoboleslavské značky na světovou hospodářskou krizi. Prvním zákazníkem byla společnost Baťa. K progresivním prvkům patřil páteřový rám podvozku a nezávislé zavěšení všech kol. I v zahraničí velmi oblíbený vůz začínal na částce pouhých 17 800 Kč, v období 1934 – 1947 tak oslovil 22 500 motoristů. Další milníky v historii značky představoval nástup generace vozů s motorem vzadu (1964: Škoda 1000 MB), respektive napříč u předních poháněných kol (1987: Škoda FAVORIT) a dále aplikace platformy MEB koncernu Volkswagen pro elektromobily (2020: Škoda Enyaq iV).
Roční objem produkce mladoboleslavské automobilky činil před 110 lety 336 vozů a na vrcholu kariéry řady Laurin & Klement S v roce 1914 dosáhl tehdy úctyhodných 453 vozů. Éra řady POPULAR gradovala 7677 automobily Škoda (1938), hranici produkce 100 000 vozů ročně se podařilo prolomit až díky dalšímu velkosériovému modelu Škoda 1000 MB (1968) a počínaje rokem 2014 se globální objem vozů s okřídleným šípem dodaných zákazníkům pravidelně pohybuje nad úrovní 1 milionu vozů.
